DEVON - DEVONIAN (Morava a Slezsko)
 

    V Moravsko-slezské oblasti se faciálně vyčleňuje drahanský vývoj - hlubokovodní sedimentace, pelagická fauna = život v otevřených vodách, přechodný vývoj - stínavsko-chabičovské souvrství (eifel), josefovské a lažánecké vápence (givet), vilémovické vápence (frasn), ponikevské souvrství (famen) a vývoj Moravského krasu. Na povrch vychází ve dvou hlavních oblastech: Moravský kras, hranický devon. Devonská sedimentace začíná usazením tzv. bazálních klastik (hematitem zbarvené slepence a pískovce). V jejich nadloží sedimentovaly na Moravě především vápence. Původní rozsah devonské sedimentace lze těžko odhadnout. V současnosti jsou devonské horniny většinou překryty mladšími karbonskými sedimenty. Devonský sled hornin je postižen variskou orogenezí a provrásněn. Devonské vápence se využívají jako základní surovina pro výrobu vápna a cementu. V minulosti byly devonské vápence používány také jako stavební a dekorační kámen. V současné době se pro tyto účely již netěží.
    Zkameněliny moravských trilobitů pocházejí především z nejmladších částí devonu a z následujícího karbonu. Vhodně tak navazují na české nálezy z oblasti Barrandienu, které jsou starší. Zatímco Barrandien končí ve středním devonu, Morava začíná devonem svrchním. Historie trilobitů z Moravy sahá do roku 1839, kdy generál Keck von Keck podal zprávu o zkamenělinách z čelechovických lomů. O osm let později, roku 1847, pak tuto lokalitu poctili svou návštěvou věhlasní paleontologové Barrande, Murchison a Keyserling. Zasluhuje si proto velkou pozornost. První práce o nalezených trilobitech pochází od Zimmermana z roku 1892, kdy publikoval jejich výčet v Trilobiten aus dem Devonkalk des Rittberg bei Czelechovitz. Poznávání moravských trilobitů bylo však velmi pomalé a jen sporadické. Až na pár výjimek jsou totiž velmi drobní, a proto byli dlouho přehlíženi. Až práce profesora Iva Chlupáče vedla k jejich částečnému systematickému zpracování. Za deset let svých výzkumů (1956–1966) popsal pan profesor celkem 46 druhů, z toho 24 nových. V posledních několika letech se podařilo objevit řadu výjimečných lokalit, například v okolí Mokré–Horákova, Březiny, Křtin a dalších. 
    V oblasti Moravy a Slezska byli mj. učiněny tyto nálezy - největší devonský trilobit z České republiky – zástupce druhu Digonus comes popsaného ze silně tlakově a teplotně zdeformovaných křemenců Suchého vrchu v Jeseníkách. Naši geologicky nejmladší trilobiti z Ostravska a jesenického kulmu. Jeden z nejbizarnějších trnitých trilobitů z ČR – Ancyropyge sola z Čelechovic na Hané a v neposlední řadě celá společenstva slepých druhů, např. z Chabičova.

• Silesikum - vrbenské vrstvy - kvarcity, fylity, metabazity, Fe-rudy typu Lahn-Dill, vápence, vápnité fylity a droby, rejvízské vrstvy s hojnějšími metabazity.
• Drahanská oblast - zastoupeny jsou všechny typy vývoje, v okolí Kladek (drahanský vývoj) patří pragu drakovské kvarcity na bázi s klastiky, zlíchov-eifel - stínavsko-chabičovské vrstvy s vulkanickým komplexem (pyroklastika, tufity), givet - jesenické vápence, famen - ponikevské souvrství s pelity, prachovci, přechodný vývoj je znám u Němčic a v konicko-mladečském devonu (chybí projevy vulkanismu), vývoj Moravského krasu je znám u Boskovic a Šebetova.
• Devon u Stínavy - sedimentace pokračuje od siluru do eifelu, zastoupeny jsou kvarcity, břidlice, droby.
• Hranický devon (kra Maleníku) - biohermy spodního frasnu, flyšové facie.
• Šternbersko-hornobenešovský pruh (drahanský vývoj) - četný vulkanismus s Fe-rudami typu Lahn-Dill středního devonu, čabovské břidlice (eifel-givet), křemičité břidlice (radiolarity) - famen až spodní karbon.
• Moravský kras - po bazálních klastikách, které sedimentují od eifelu do givetu (slepence, pískovce, arkózy - Babí lom u Lelekovic, Červený kopec u Brna), následuje macošské souvrství s josefovskými (stringocefalovými) a lažáneckými (amfiporovými) vápenci givetu, vilémovickými (korálovými) vápenci frasnu a líšeňské souvrství s křtinskými hlíznatými vápenci (frasn-famen) a hádsko-říčskými organodetritickými vápenci s vložkami vápnitých břidlic (famen-spodní karbon).

Zdroj: www.prirodovedci.cz (autor Š. Rak), https://cs.wikipedia.org

zpět na úvodní stránku

 

Devon - Morava a Slezsko