Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Phacopina Struve, 1959 †, nadčeleď: Phacopoidea †, čeleď: Phacopidae Hawle a Corda, 1847 †, rod: Struveaspis Alberti, 1966 †, druh: Struveaspis micromma (Roemer, 1852) †.
Na úvodní fotografii je nález kompletního jedince fakopidního trilobita z chabičovských vrstev druhu Struveaspis micromma (Roemer, 1852). Jedná se o druhý nejčastěji nalézaný druh z dané lokality. Nutno podotknout, že je ve většině případů trup rozplavený, kdy nejběžnějším případem je odplavený cephalon. Takto zachovalý jedinec, takovéto velikosti patří ke zcela výjimečnějším nálezům. Našeho Struveaspise jsme nalezli roztloukáním jílovité břidlice v suti 21. 7. 2016. Občas je trilobit Struveaspis micromma z Chabičova mylně označován jako Phacopidella micromma. Phacopidella (Denckmannites) micromma (Roemer 1854) † je však jiný druh fakopidního trilobita, který se v Chabičově nevyskytuje.
Na fotografii níže - rozplavené svlečky trilobita Struveaspis ze stínavsko-chabičovského souvrství. Jedná se o kompletní, pozitivní cephalon (hlavu) s malýma schizochroálníma očima, i zachovalým lemem kolem cephalonu. Dále je na břidlici zachována pozitivní část trupu o sedmi trupových článcích. Na něj je naplaveno pozitivní pygidium (ocas - plovák) stejného druhu. Podle velikostí jednotlivých otisků se ale s velkou pravděpodobností nejedná o jednoho jedince. Pygidium by mělo být větší a poměrově téměř odpovídat velikosti hlavy. Trup je také drobný a nekompletní (celkový počet článků tohoto fakopidního trilobita byl 11) a spíše než s hlavou souvisí s pygidiem. Domníváme se, že trup a pygidium jsou rozplavené části jednoho jedince a hlava náleží jinému jedinci stejného druhu. Dále jsou na kameni otisky hadicovitých tvarů, pravděpodobně po nějakém pračervu, kterých bylo v ordovických mořích spousta. Méně pravděpodobné se zdá, že by mohlo jít o zbytky stonku lilijice Crinoidea Miller, 1821, které se v Chabičově také nalézají. Fosílie z Chabičova se vyznačují chitinovým zabarvením, které odlišuje jednotlivé otisky od tamních břidlic. Buďto jsou zabarvené kadmiovou oranží nebo odstíny okru, jako v tomto případě do odstínu puzzuola.
Struveaspis micromma (Roemer, 1852) - rozplavený krunýř trilobita, velikost cephalonu 14 x 22 mm, Chabičov - stínavsko-chabičovské souvrství, dalej (svrchní ems) - spodní devon, 11. 7. 2015.
44 mm, 25. 8. 2017.
Na následující fotografii je cephalon trilobita s odplavenou volnou lící (nalézá se též na kameni ve stejné vrstvě, jen v otočené, negativní formě). Pozitiv si zachoval krásnou oranžovou chitinovou baru, v negativu se ztrácí. Cephalon je poměrně velký, bez uvolněné líce má na šířku 30 mm. Jestliže druhové jméno "micromma" souvisí s velikostí trilobita, tak mikro trilobity si představujeme poněkud více mikro.
11. 7. 2015.
Rod Struveaspis Alberti 1966, který je Albertim pojmenován po významném německém paleontologovi Wolfgangu Struve (1924-1997), je vcelku vzácný fakopidní trilobit, který je typický svým redukovaným počtem facet na očích. Tam, kde jich ostatní fakopidní trilobiti mívají mnoho desítek, má jich Struveaspis jen pár. Podobně redukovaný počet facet má například trilobit Acastoides nebo Phacops (Prokops) hoeninghausi, kterého poprvé popsal Ivo Chlupáč na nálezech z prokopského údolí v Praze v r. 1971. Ale i ten má oproti trilobitu Struveaspis nepoměrně velké oči. Počet očních facet je u Struveaspise variabilní a není zceja jasné, čím to je způsobeno, zdali ontogenetickým vývojem, či pohlavním dimorfismem. Má celkem široký cephalon a hladký exoskeleton. Zástupci tohoto rodu jsou známi pouze z Maroka - lokalita Jorf (viz níže) a z Čech, přesněji Moravy - lokalita Chabičov. Rozhodně se jedná o vzácnou a bizarní variantu jiných, běžnějších fakopidů.
Tento nemalý fragment hlavy by sám o sobě nebyl až tak zjímavý, pokud by se na něm nenacházelo poměrně vzácně a zároveň výjimečně zachovalé malé schizochroální oko s nevelkým počtem facet. Šířka cephalonu 35 mm - 11. 7. 2015.
V nedávné době byl trilobit Struveaspis objeven i na nové marocké lokalitě Jorf, což je lokalita, poblíž které jsou doly na výrobu známých suvenýrů z devonských goniatitů. Nálezů z této nové lokality zatím není mnoho a nejsou plně zmapovány, ale jak znám marocké "skalníky", za nedlouho jistě z tamní lokality zaplaví trh s fosíliemi. Jsou od tamtud známy např. nový typ Phacops sp. (typ Jorf), ten je podobný Phacops rana milleri známého z USA, poměrně nový typ aulakopleuridního trilobita Cyphasides sp., který teprve, podobně jako druh předchozí, čeká na přesnější klasifikaci a samozřejmě Struveaspis moroccanica - náš příbuzný trilobita Struveaspis micromma.
Velikost zachovaného otisku 25 mm - 11. 7. 2015.
Pygidium s částí thoraxu - 25 mm, stínavsko - chabičovské souvrství - 27. 10. 2014.
 web.jpg)
15 mm - 8. 7. 2016.
Pygidium s částí thoraxu - 20 mm, stínavsko - chabičovské souvrství - 21. 7. 2016.
Předcházející čtyři fotografie dokládají poměrně častý nález struveaspise, kdy je díky lámavosti břidlice nalezena část trupu s pygidiem nebo část trupu s hlavou. Ve většině případů však tyto nálezy mají různé nálezce, tudíž je nemožné tyto trilobity následně zkompletovat, přestože v mnoha případech by šlo zcela jistě o kompletní trilobity :)
Některé nálezy jsou nevratně a silně rozvětralé (viz foto výše) - 25 mm. 8. 7. 2016 nebo silně tektonicky zdeformované, což je případ dvou kranidií (hlaviček) stejného druhu, na dvou fotografiích níže.
13 mm - 8. 7. 2016.
15 mm - 8. 7. 2016.
Jak je vidět z některých fotografií výše, jisté nálezy z Chabičova vyžadují více či méně jemnou preparaci, Ta se obšas opravdu vyplácí. Jako příklad dokladu stavu před a po preparaci uvádíme následující dvě fotografie. Oba nálezy trilobita Struveaspis micromma jsme učinili 21. 7. 2016.
Cephalon - vlevo před preparací, vpravo po preparaci.
Levá část trupu (celkem 7 pleur z 11ti) s nekompletním pygidiem. Vlevo před a v pravo po preparaci. Tento nález byl vydolován z bahnité, rozpadavé suti a byl jen tušen s tím, že právě po preparaci z něj něco bude. Moc jsme se nemýlili. Jde sice o fragment, ale každý takový moravský fragment trilobita je ceněn. Podle čitelné pygidiální osy jej řadíme ke druhu Struveaspis micromma (Roemer, 1852).
Rekonstrukce trilobita Struveaspis sp.
Struveaspis microma dle Chlupáče, 1973
