KARBON
Mokrá u Brna
Stratigrafie: frasn, visé
Mezi obcemi Mokrá-Horákov a Hostěnice se nacházejí tři velkolomy (západní, střední a východní lom, ve kterých jsou odkryty horniny macošského, líšeňského, březinského, rozstáňského a myslejovického souvrství. Lomy Mokrá poskytly profil v celkové délce ca 1800 m, který zachycuje tektonický kontakt faciálně odlišných vývojů: hlubokovodnější horákovský vývoj je nasunut podél složité násunové zóny na mělkovodní vývoj hostěnický. Načervenalé až nazelenalé břidlice březinského souvrství s polohami bioklastických a biomikritových vápenců vystupují jako tektonická šupina uvnitř hadko-říčských vápenců, která byla odkryta v lomu střed, etáž 410. V karbonátových lavicích byly zachovány hojné fragmenty brachiopodů, rugózních korálů, zdeformovaných goniatitů a trilobiti. Z trilobitové fauny byly popsáno společenstvo: Archegonus (Archegonus) aequalis philliboloides R. Hahn, Bollandia megaira (Hahn & Hahn), Bollandia (sp. I–III), ?Carbonocoryphe (Winterbergia) sp., C. (Carbonocoryphe) bindemanni Richter & Richter, Liobole (Panibole) sp., Liobole (Panibole) jugovensis (Osmolska), Liobole (Sulcubole) glabroides (Richter & Richter), Linguaphillipsia sp., Macrobole sp., Phillibole sp., Proliobole vigilax, Waribole (Latibole) granifera Chlupáč. Račické slepence ve východním lomu nasedají na nerovný, erozní povrch břidlic, resp. drobných distálních rytmitů prachovců a břidlic. Vrstvy generelně upadají k východu. Slepence jsou zrnitostně špatně vytříděné, objevují se drobné valouny až balvany. Největší bloky jsou tvořeny špatně až středně zaoblenými vápenci. Kromě vápencových valounů se objevuje poměrně pestrá směs metamorfitů, granitoidů, vulkanitů aj.
Hády u Brna
Březina v Moravském krasu
Luleč
Nové Těchanovice
Neslovice - Rybičková skála
Oslavany - odvaly dolu Nosek
Hrabyně - Nad Valchou
Bobrovníky - Kraví důl
- Topografická situace: okolí chatové osady Kraví důl, jihovýchodně od obce Bobrovníky, na levém břehu řeky Opavy.
- Stratigrafická pozice: Moravskoslezské paleozoikum - jesenický kulm, hradecko-kyjovické souvrství - kyjovické vrstvy (bobrovnický obzor).
- Petrografická charakteristika: droby, prachovce, jílovce a břidlice.
- Typ odkrytosti: pár menších roklí, zářezů potoků a cest, skalek, umělých výkopů apod. - část těchto skalek a výkopů je však v soukromých rukou.
- Faunistické společenstvo: goniatidi Emstites bobrovicensis, Sudeticeras ostraviense aj., mlži Anthraconeilo oblongum, Palaeoneilo altarii, Posidonia radiata radiata aj., plži Euphemites sudeticus aj., hyolit Hyolithes sturi, kroužkovec Spirorbis pusillus, ramenonožci Composita ambigua, Spirifer bisulcatus aj., strunatec Drydenius sp.ind.
- Zkamenělá flóra: Archaeocalamites radiatus, Diplotmema subgeniculatum, Imparipteris antecedens, Lyginopteris fragilis, Sphenopteris adiantoides a mnoho dalších zástupců.
Kyjovice - Bártův mlýn
- Stratigrafická pozice: Moravskoslezské paleozoikum - jesenický kulm, hradecko-kyjovické souvrství - kyjovické vrstvy (kyjovický obzor).
- Petrografická charakteristika: jílovité i prachovité břidlice, méně prachovce a droby. Některé vrstevní plochy byly vzájemným třením o sebe vyhlazeny do tzv. tektonických zrcadel.
- Typ odkrytosti: Opuštěný břidlicový lom a pásmo odvalů vytěžené břidlice.
- Faunistické společenstvo: trilobiti Cyrtoproetus kyjovicensis, Kulmiella sudetica, Liobole sp.inc., medůzovci Conularia sp.inc., Sphenothallus membranaceus, amoniti Cousteauceras sp.inc., Edmooroceras tornquisti, Sudeticeras hoeferii, Sudeticeras spledens aj., nautiloidi Brachycycloceras calamus, Cyrtospyroceras rugosum, Kionoceras sp.inc., Stroboceras quadratum, Vestinautilus koninckii aj., spousty druhů mlžů, plži Mourlonia striata, Ptychomphallus sp.inc., hyoliti Hyolithes knoppi, Hyolithes roemerii, Hyolithes sturii, kroužkovci Cryptosiphon carbonarius, Spirorbis pusillus, coleoidi Coleolus carbonarius, Coleolus polonicus, ramenonožci Lingula silesiaca, Nudirostra papyracea, Orbiculoida cincta aj.
- Zkamenělá flóra: Archaeocalamites radiatus, Archaeopteridium dawson, Boroviczia sp.inc., Diplotmema dissectum, Eleutherophyllum mirabile, Lepidodendron obovatum, Lyginopteris bermudensiformis, Pecopteris patteiskyi, Rhodeopteridium stachei, Sphenopteridium kiowitzense, Ulodendron majus a mnoho dalších zástupců.
Ostrava - Koblov
Zkameněliny produktivního svrchního karbonu hornoslezské pánve (jejíž černé uhlí na našem území těží hlubinné doly ostravsko-karvinského revíru), můžeme sbírat v podstatě jen na odvalech jednotlivých dolů. Vyjímku představuje jedinečný odkryv produktivního karbonu na úpatí Urxova vrchu (Landek) v Ostravě - Koblově. Zhruba 150 m proti proudu od soutoku řek Ostravice s Odrou (na levém břehu Odry) jsou odkryty jílovce mořského patra Nanety v nejvyšší části vrstev petřkovických (spodní část ostravského souvrství). V navětralých jílovcích mořského původu se nejčastěji vyskytují skulpturní jádra drobných mlžů (např. druhy Anthraconeilo oblongum, Phestia stilla, Polidevcia attenuata), břichonožců (Euphemites sudeticus) a ramenonožců (Lingula mytiloides) apod.
Na haldách a odvalech činných dolů ostravsko-karvinského revíru můžeme sbírat nebo od horníků obdržet jak zkameněliny živočišného původu tak rostlinné zbytky. Zkameněliny bezobratlých mořských živočichů se však vyskytují jen v uloženinách ostravského souvrství (v dolech ostravské, petřvaldské a jižní části revíru), neboť toto souvrství vedle uhlonosných kontinentálních uloženin obsahuje i mořské vložky.
K nejčastějším faunistickým nálezům v jílovcích mořského původu patří zejména schránky mlžů (rody Anthraconeilo, Nuculospis, Palaeoneilo, Posidonia, Polidevcia aj.), břichonožců (rody Euphemites, Straparollus, Glabrocingulum), goniatitů (Sudeticeras, Cravenoceratoides), ramenonožců (Lingula, Pleuropugnoides, Plicochonetes, vzácněji trilobita rodu Paladin aj).
V prachovitých jílovcích sladkovodních uloženín ostravského souvrství se hojěji vyskytují pouze sladkovodní mlži (rody Carbonicola, Naiadites, Porubites).
Rostlinné zbytky jsou velmi pestré. Z plavuňovitých se běžně nacházejí zbytky kořenů (rod Stigmaria) a kmenové části (rod Lepidodendron). Přesličkovité rostliny jsou zastoupeny zbytky kmenů a větví (rod Asterocalamites v nejnižší části ostravského souvrství, rod Mesocalamites ve vyšší části), z bylinných typů se zde vyskytuje rod Sphenophyllum. Hojné jsou též vějíře listů kapradinovitého typu (rody Diplotmema, Lyginopteris, Alethopteris, Pecopteris aj.).
V nadloží karvinského souvrství (v karvinské části revíru) mořské uloženiny chybějí, stejně jako mořské zkameněliny. Faunistické nálezy jsou vzácné. Pocházejí ze sladkovodních prachovitých až písčitých jílovců. Nejčastěji se jedná o mlže rodu Curvirimula, případně o drobounké schránky skořepatců. Rostlinné zbytky jsou však hojné a z větší části obdobné jako v podložním ostravském souvtství. K plavuňovitým rodům Stigmaria a Lepidodendron přistupuje rod Sigillaria. Z přesličkovitých jsou hojné zbytky větví a kmenů (rody Calamites a Stylocalamites), listy (rod Annularia) a též bylinné typy (rod Sphenophyllum). Z listů kapradinovitého typu dominují rody Sphenopteris, Alethopteris, Pecopteris, Lonchopteris, Mariopteris, Neuropteris aj. Podřizeně se též vyskytují zbytky nahosemenných rostlin (např. listy rodu Cordaites).
Vývozy neboli haldy ostravsko-karvinského souvrství pomalu ale jistě a nenávratně mizí pod nánosy hlíny, která má tyto symboly krajiny do budoucna rekultivovat v umělé, zalesněné kopce. Takto na podzim roku 2016 zmizela výtečná halda Staříč II. a to tak, že pod dvoumetrovou vrstvou jílovité hlíny. Stejný osud čeká v brzké době vývoz haldy Stříč III. u Chlebovic, která je typická velkými kameny, jež obsahují převážně velké kmínky kalamitů a listy kapradin. Podobný osud v brzké době zastihne i haldu dolu Lazy u Orlové či obří doutnající haldu v Heřmanicích v Ostravě.
PERM
Přírodní památka Bačov, Boskovice
Přírodní památka Bačov se nachází v prostorách opuštěného lomu poblíž silnice vedoucí od dvora Pastvisko (Sudický dvůr) směrem na Vísky (poblíž Bačova). Je významnou lokalitou nalezišť zkamenělin prvohorních obojživelníků (např. rod Discosauriscus) permokarbonských břidlicích Boskovické brázdy. Současně se jedná i o velmi významnou lokalitu s výskytem zajímavých druhů bylin. Vyhlášená byla v roce 1998 na ploše 3 ha.
Vlastní památka se nachází ve sníženině Malá Haná v nadmořské výšce 350 - 400 m nad mořem, která je geomorfologickým podcelkem Boskovické brázdy, v údolí bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Semič, přitékajícího od severu. Celý opuštěný lom je porostlý poměrně pestrým lesním porostem s druhovou skladbou blízkou přírodnímu stavu. Nalezneme zde přibližně 55 druhů bylin, trav a kapraďorostů. Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde roste plamének přímý, z regionálně vzácných a ohrožených jsou to pryšec mnohobarvý a kakost krvavý, které je nutno považovat za regionálně kriticky ohrožené lesní porosty s převahou dubu zimního s příměsí habru obecného a javoru babyky mají v podrostu typickou garnituru hájových druhů, jako jsou např. tolita lékařská, hrachor černý, prvosenka jarní, jaterník podléška aj.
Horniny, které se v této oblasti vyskytují, jsou staré přes 280 miliónů let a spadají do období známého jako perm. Perm je posledním obdobím v prvohorách. Prostředí vzniku hornin reprezentuje oblast říček, jezírek a bažin, které nyly vklíněné mezi horská úbočí. Říčky byly sporadicky zaplavovány přívaly dešťů v jinak suchém permu. Souš obývaly různé formy velkých plazů, o kterých ovšem v boskovické brázdě nemáme doklad. Vodní plochy a jejich břehy byly plné obojživelníků, jimž podle charakteru lebečních kostí říkáme krytolebci. Hlubší vody oživovaly hejna drobných ryb, jako jsou již vymřelí Acanthodi, nebo vzdálení příbuzní jeseterů z čeledi Parambypteridae. Dravci vod byli sladkovodní žraloci rodu Xenacanthus. Mezi drobnější živočichy patřili mlži či korýši. Okolní svahy kypěly hmyzem všech forem. Od obrovských vážek s rozpětím až 70 cm po titěrné formy létajícího hmyzu o velikosti do několika málo milimetrů. Rostliny náležející mezi přesličky, plavuně, kapradiny a nahosemenné dosahovaly úctyhodných stromových rozměrů.
Lomy táhnoucí se po úbočí kopce, který vede až k Vískám, jsou tichými svědky různorodé lidské činnosti již desítky, možná stovky let. Původním účelem lomů byla těžba kamene na stavbu hospodářských a obytných stavení v nejbližším okolí. Takto krásně odkryté výchozy permských uloženin ovšem neunikly pozorným očím profesora J. Augusty, který tudy chodil na vycházky z blízkých Boskovic. Již na počátku 20. let minulého století zde započal s terénními pracemi, které přinesly řadu nových poznatků o pravěkém životě. Několik let ztracených během 2.světové války dohnal Augusta a jeho žáci během krátké chvíle a nové nálezy doplnily naše poznatky. Ke konci minulého století výzkumy utichly a začala éra amatérských výzkumů, ale i daleko horšího komerčního drancování. To nakonec vedlo k tomu, že přičiněním Klubu českých turistů bylo naleziště v roce 1998 uznáno jako přírodní památka.
Mapa Boskovicka s rámcově vyznačeními lokalitami.
Zboněk
Jedno z nejstarších nalezišť permské fauny a flóry na Boskovicku. Po původní těžbě uhelné slojky zde bylo objeveno nejbohatší naleziště prvohorních švábů u nás.
Svitávka "Hradisko"
Na východním svahu kopce Hradisko se nachází několik výchozů břidlic, které jsou velmi bohaté na fosilie. Při výzkumech zde byly objeveny nejen typické zkameněliny pro Boskovickou brázdu, ale i fosilie vzácnější např. fosilie permského pavoukovce.
Bačov "Na skalkách"
Nejvýznamnější lokalita severu Boskovické brázdy. Je známa již od 20. let minulého století. Profesor Josef Augusta zde nalezl otisky permských krytolebců, ryb a rostlin. Lokalita v malebném údolíčku je vyhlášena přírodní památkou.
Obora "Malý Chlum"
Bývalý lom na pískovce a opuku je krajinnou dominantou jižní části Boskovicka. V druhohorních mělkomořských usazeninách se hojně vyskytují mlži a ostnokožci. Pro svoji polohu a přírodní podmínky je lom vyhledávaným výletištěm.
Obora "U tramvaje"
Lokalita záhy po svém objevení přinesla velké množství fosilního hmyzu. Patří mezi deset nejdůležitějších lokalit s nálezy permského hmyzu na světě. Kromě hmyzu zde byly nalezeny pozůstatky permských obojživelníků a rostlin.
NESLOVICE "Rybičková skála"
Stratigrafické zařazení: Permokarbon a terciér boskovické brázdy a orlické pánve
Lokalizace: Nesouvislé skalní defilé, 1 km Z. od Neslovic, 1 km JV. od k. 355 a 850 m SZ. od k. 371. Rybičková skála je přírodní památka ev. č. 205 severovýchodně od města Oslavany, západně od obce Neslovice, na katastru vsi Padochov v okrese Brno-venkov. Oblast spravuje AOPK Havlíčkův Brod. Hlavním důvodem ochrany je významná paleontologická lokalita s nálezy svrchnopaleozoických (permských) zkamenělin, především ryb.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Několik desítek m dlouhé, nesouvislé, skalní defilé v zářezu Neslovického potoka.
Lokalita je součástí poměrně dlouhého nesouvislého defilé v zářezu Neslovického potoka, cca 1 km z. od Neslovic. Samotná "Rybičková skála", která se nachází na levém břehu potoka, je přibližně 40 m dlouhá a místy až 13 m vysoká. Nachází se zde zelenošedé nepravidelně střídající se jílovce, prachovce a jemnozrnné pískovce padochovského souvrství. Uvnitř těchto sedimentů se útržkovitě vyskytují polohy šedonačernalých bitumenních prachovitých jílovců, též ozn. jako říčanský pelokarbonátový obzor. V těchto bitumenních jílovcích byly již v 80. létech 19. století nalezeny hojné zbytky ryb (Rzehak 1881), které daly jméno této lokalitě pod kopcem „Konvízem“ (Ivanov 2003).
Fauna: Rzehak (1881) z této lokality uvádí druhy Palaeoniscus moravicus, P. moravicus katolitzkyanus a P. promptus, o kterých se Zajíc – Štamberg (2004) domnívají, že se na této lokalitě nenalézají. V rámci nových paleontologicko-stratigrafických výzkumů v roce 2002 bylo na lokalitě Rybičková skála získáno asi 200 ks paprskoploutvých ryb čeledi Aeduellidae, šupiny a ploutevní trny pražraloků akantodů (Acanthodes gracilis) a hmyzí křídlo řazené k rodu Blattinopsis cf. martynovae (Ivanov 2003, Zajíc – Štamberg 2004). Z ryb dále ještě endemický druh Neslovicella rzehaki Štamberg, který nebyl nikde jinde v ČR doposud nalezen.
Flóra: Taktéž proběhla revize floristického společenstva. Většinou byla nalezena rostlinná řezanka a úlomky dřev ze 2 horizontů vzdálených vertikálně asi 10 m (Šimůnek a Martínek 2009). Ve spodní poloze se zbytky ryb byly zjištěny vzácné kapradiny - Sphenopteris mathetii Zeiller, Pecopteris cf. arborescens (Schlotheim), P. cyathea (Schlotheim), P. polypodioides (Presl in Sternberg) Němejc, Remia pinnatifida (Gutbier) Knight a pteridospermy - Odontopteris subcrenulata Rost, Neurocallipteris gallica (Zeiller) Cleal et Shute. Kordaitové listy jsou hojné a jehličnany rozrůzněné, ale ne časté: Culmitzschia cf. angustifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. parvifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. speciosa (Florin) Clement-Westerhof, Otovicia hypnoides (Brongniart) Kerp et al., Walchia goeppertiana (Florin) Clement-Westerh, W. piniformis Schlotheim ex Sternberg, a mnoho semen. Svrchní fosiliferní vrstva obsahuje flóru s dominancí pteridosperm a konifer. Přesličkovité rostliny a kapradiny jsou velmi vzácné: Metacalamostachys dumasii (Zeiller) Barthel, Pecopteris cf. arborescens (Schlotheim), P. polymorpha Brongniart, P. polypodioides (Presl in Sternberg) Němejc. Pteridospermy jsou diverzifikované: Odontopteris lingulata (Goeppert) Schimper, Neurodontopteris auriculata (Brongniart) Potonié, Neurocallipteris gallica (Zeiller) Cleal et Shute, N. cf. neuropteroides (Goeppert) Cleal, Shute et Zodrow a N. planchardii (Zeiller) Cleal, Shute et Zodrow, „kalipteridy“: Autunia conferta (Sternberg) Kerp, Lodevia cf. nicklesii (Zeiller) Haubold et Kerp a Rhachiphyllum cf. subauriculata (Weiss) Kerp. Jehličnany jsou hojné: Culmitzschia cf. frondosa (Renault) Clement-Westerhof, C. parvifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. laxifolia (Florin) Clement-Westerhof, Ernestiodendron filiciforme (Schlotheim) Florin, Walchia goeppertiana (Florin) Clement-Westerhof a W. piniformis Schlotheim ex Sternberg. Dále bylo nalezeno mnoho semen a disky Peltaspermum sp.
Zdroj: https://lokality.geology.cz
