Soustava: /Vitae/ živé organismy, Nadříše: /Eukaryonta/ organismy s jádrem, Říše: /Animalia/ živočichové, Podříše: /Metazoa/ mnohobuněční, Nadkmen: /Eumentazoa/ vyšší mnohobuněční, Oddělení: /Radiata Linnaeus, 1758/ paprsčitě souměrní, Kmen: /Cnidaria Hatschek, 1888/ žahavci, Třída: /Anthozoa Ehrenberg, 1834/ korálnatci, Podtřída: /Scleractinia (Hexacorallia)/ Koráli šestičetní, Řád: /Rugosa/ Koráli drsnatí (čtyřčetní), Rod: Syringaxon LINDSTÖRM, 1882, druh: Syringaxon (Alleynea) zimmermanni Weissermel, 1941 †.
Syringaxon LINDSTÖRM, 1882 - malé, většinou lehce zakřiveně ceratoidní korality, na povrchu výrazně podélně žebrované. Uvnitř jsou pouze velká metasepta, která se ve střední části navzájem spojují v nepravou vnitřní stěnu (aulos). Výskyt silur - devon. Na severní Moravě se rod vyskytuje v břidlicích spodního a středního devonu Syringaxon zimmermanni Weissermel, 1941 † (stínavsko-chabičovské souvrství). Na lokalitě Chabičov se vyskytují i jiní zástupci koralitů. Prokazatelně tam byl nalezen koralit rodu Pleurodictyum. Mnohé další rody, ač nešlo zřejmě zrovna o typické korálové moře, se v Chabičově zcela jistě ještě naleznou.
8 mm, Chabičov
Vyhynulí, solitérní i koloniální, mnohdy bilaterálně symetričtí korálnatci. Název Rugosa souvisí s drsným povrchem koralitů. Povrch je vrásčitý od přírůstkových a vertikálních linií, které odpovídají průběhu sept. Charakteristickým znakem je vývoj sept. V nejrannější části postupně vzniká 6 protosept, nejdříve vzniká jedno hlavní – kardinální (to je delší) a na obvodu 2 páry sept křídlových. V průběhu vývoje se mění na souměrnost podle čísla 4, vznikají metasepta. Jejich korality mají silnou vnější stěnu koralitu (epitéka), často s podélnými lištami a nápadnými přírůstkovými valy na povrchu. Někteří si vytvářeli i trvalé víčko. Ve vnitřní stavbě koralitu se podstatně podílejí vodorovná dna, na kterých za života seděl polyp. V ose jsou vertikální septa (až tří velikostních řádů) spojena do sloupku nebo spirálním stočením sept vzniká struktura podobná sloupku. Tvar koralitu solitérních zástupců je nejčastěji kalichovitý, rohovitě prohnutý nebo válcovitý. Kolonie mohou být dendroidní nebo faceloidní. Jsou pravděpodobnou výchozí skupinou, ze které vznikli šestičetní korálnatci (trias) a dále osmičetní (recent). Jejich systematické rozdělení je založeno na stavbě kostry a vývoji sept. Dělí se do 4 řádů.
Rugosní korálnatci obývali mělké zóny moří. Za vhodných podmínek žili ve velkých množstvích. Měli velký útesotvorný význam.
6 mm, Chabičov
Počátkem středního ordoviku se pravděpodobně vyvinuli z deskatých korálů. Drsnatí koráli spolu měli velký útesotvorný význam v siluru a devonu. Koncem permu vymírají. Mezi stratigraficky nejvýznamnější náleží Lithostrotion, Calceola a Cystiphyllum.
Literatura popisující taxon Syringaxon - Řehoř, F., Řehořová, M., Vašíček, Z.: Za zkamenělinami Severní Moravy, Ostravské muzeum, Ostrava 1978, strana 55 a 180.
