.jpg?s3=1)
Fauna rugózních korálů z nálezů v Čelechovicích na Hané je velmi bohatá. Byla popsána v práci Kettnerové (1932) a dosud nebyla revidována. Kettnerová uvádí tyto druhy - Atelophyllum elongatum n. sp., Digonophyllum schulzi Wedekind, Digonophyllum latiseptatum Wedekind, Digonophyllum goldfussi Vollbr., Ptenophyllum celechovicense n. sp., Ptenophyllum irregulare n. sp., Moravophyllum ptenophylloides n. sp., Moravophyllum tenuiseptatum n. sp., Rhopalophyllum wedekindi n. sp., Keriophyllum cf. complicatum Wedekind, Keriophyllum tabulatum (Quenst.), Trematophyllum cf. schulzi Wedekind, Trematophyllum paradoxum n. sp., Leptoinophyllum multiseptatum Wedekind, Leptoinophyllum moravicum n. sp., Leptoinophyllum smyckai n. sp., Grypophyllum isactis (Frech), Loipophyllum perneri n. sp., Loipophyllum romeri n. sp., Schizophyllum acanthicum (Frech), Schlüteria emsti Wedekind, Phacellophyllum caespitosum (Goldf.), Spinophyllum conicum n. sp., Glossophyllum multifossulatum n. sp. Nesmíme opomenout zajímavý koralit Calceola sandalina (Kettner, 1933; Ficner, 1961).
Téměř všechny zde publikované nálezy záměrně nepřiřazujeme k jednotlivým rodům, protože je to poměrně složitá věda vyžadující velké zkušenosti, mnoho literatury a studia. Nebo přesněji, tam kde nějaký popis je, tak je jen orientační. Zařadit všechny tyto nálezy do rodu by byl z naší strany trochu alibismus. Podáme zde však průběžně stručné popisy jednotlivých rodů a můžete si typnout sami. Na lokalitě jsme nalezli velké množství zástupců mnoha rodů drsnatých korálů. Zde jsme učinili výběr, dle nás, těch nejzajímavějších.
Nález blíže neurčeného drsnatého korálu s nezvyklým zabarvením na povrchu, pravděpodobně vlivem oxidů železa. Z jedné strany je napříč koralitem přirozený odštěp, čímž se krásně odhalila jednotlivá septa (zcela vpravo), která slouží k lepší identifikaci. Je velký 40 mm (sag), Růžičkův lom, 2020.
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Drsnatí koráli (Rugosa) nevytvářeli pravé kolonie, většinou žili samostatně, proto i jejich vápnité kostry, kterým říkáme korality jsou často izolované. Mají různé tvary - pohárkovité, miskovité, kuželovité nebo válcovité s více či méně hlubokou vnitřní tělní dutinou (číškou) a s realtivně silnými vnějšími stěnami. Stěny těchto koralitů jsou často vrásčité nebo jinak hrubě skulptuované. Pokud se už tyto korality spojovaly v trsy, i zde si ponechávali samostatnost, kdy vnější stěny k sobě zcela nepřiléhaly. Charakteristickým znakem jsou dobře vyvinutá a většinou dobře patrná svislá paprsčitě uspořádaná žebra (tzv. septa), dělící tělní dutinu na jednotlivé komory. Septa jsou několikerého, až trojího řádu. Obvykle jsou však septa prvého a druhého řádu. Podstatně slaběji jsou vyvinuty vodorovné přepážky a bývají kombinovány s šikmým bublinatým pletivem. Dna jsou kuželovitá, klenutá nebo vodorovná. Občas scházejí a jsou složeny z určitého počtu nepravých den - tabellae. U nás se drsnatí koráli objevují během siluru (naše ordovické moře bylo příliš chladné). Obrovský boom zažívají od konce spodního siluru, ve svrchním siluru a pak zvláště v devonu.
ACANTHOPHYLLUM = LEPTOINOPHYLLUM (syn.)
Říše: Animalia Linnaeus 1758 - živočichové, kmen: Cnidaria Hatschek 1888 † - žahavci, třída: Anthozoa Ehrenberg 1834 † - korálnatci, podtřída: Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 † - koráli drsnatí (čtyřčetní), řád: Stauriida Verrill 1865 †, podřád: Ptenophyllina Wedekind 1927 †, čeleď: Ptenophyllidae Wedekind 1923 †, podčeleď: Ptenophyllinae Wedekind 1923 †, rod: Acanthophyllum Dybowski 1873 †.
Subcylindrické solitérní korality, nečleněné, se zřetelnými přírůstkovými valy a brázdami. Kalich nálevkovitý, nehluboký, septální aparát složený asi z devadesáti sept, z nichž septa 1. a 2. řádu se liší délkou. Pouze septa 1. řádu dosahují až k ose. Bublinovitá dna bývají na hranách ohnuta směrem dolů. V blízkosti zevní stěny jsou septa i interseptální lamely zesíleny stereoplazmou. Dna bublinovitá a nálevkovitá.
Blíže neurčený korál - 32 mm, 2017.
Blíže neurčený korál - 19 mm, 2017.
Blíže neurčený korál - 32 mm, 2020.
STRINGOPHYLLUM = LOIPOPHYLLUM, SCHIZOPHYLLUM (syn.)
Solitérní kuželovité korality podřádu Columnariina Rominger, 1876, septa uspořádaná bilaterálně podle roviny kardinálního a protilehlého septa, neúplná septa jsou tvořena septálními trny. Dna úplná, ohnutá.
Z Čelechovic jsou uváděny druhy Loipophyllum perneri n. sp., Loipophyllum romeri n. sp. a Schizophyllum acanthicum (Frech) - vše synonyma validního rodu Stringophyllum. Schází revize.
Blíže neurčený korál (? Cyathophyllum sp.) - 42 mm, 2017.
Existují nesrovnalosti a nejednoznačný názor i v samotné klasifikaci korálnatců, tedy třídy Anthozoa Ehrenberg 1834 †. Některé zdroje uvádějí, že podtřídou těchto korálnatců je Zoantharia - láčkovci, přičemž řádem je Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 †. Jiné zdoje uvádějí Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 † jako podtřídu, pod níž spadá řád Stauriida Verrill 1865 †. Wikipedie v tom má ale, jako ve všem ostatním zcela jasno :D - třída Anthozoa, podtřída Hexacorallia a řád Zoantharia.
Blíže neurčený korál (? Cyathophyllum sp.) - 51 mm, 2017.
Blíže neurčený korál. Největší průměr kalíšku 35 mm, 2020.
DIGONOPHYLLUM
Velké, štíhle kuželovité korality, někdy mírně zahnuté. Průměr mísovitého kalicha 45 mm - 100 mm. Septální aparát tvořen septy 1. a 2. řádu, přičemž septa 2. řádu jsou zpravidla normálně vyvinutá. Charakteristická jsou septa dosahující ještě v dospělém stadiu zavního okraje. Částečným rozrušováním sept od vnější stěny ke středu se vytváří jakási zóna okrajových bublin.
Literatura uvádí z Čelechovic tři druhy - Digonophyllum schulzi Wedekind, Digonophyllum latiseptatum Wedekind a Digonophyllum goldfussi Vollbr.
Blíže neurčený korál - 77 mm, 2017.
 w.jpg)
Blíže neurčený korál - 90 mm, 2020.
KERIOPHYLLUM
Korality turbinátní, septa tenká, s klikatými kýly. Fosula nezřetelná, dna klenutá, někdy úplná. Tento koralit je občas nalézán v tzv. nepravých koloniích, kdy je k sobě přilnuto/přitmeleno několik jedinců, občas solitérně. Nám se jej prozatím podařilo nalézt pouze ve formě solitérů.
Z Čelechovic rozeznáváme dva druhy - Keriophyllum cf. complicatum Wedekind a Keriophyllum tabulatum (Quenst.).
Blíže neurčený korál - 37 mm, 2017.
Blíže neurčený korál - 42 mm, 2019.
Blíže neurčení koráli - 2020.
Blíže neurčení koráli - 2020.
CYATHOPHYLLUM
Říše: Animalia Linnaeus 1758 - živočichové, kmen: Cnidaria Hatschek 1888 † - žahavci, třída: Anthozoa Ehrenberg 1834 † - korálnatci, podtřída: Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 † - koráli drsnatí (čtyřčetní), řád: Stauriida Verrill 1865 †, podřád: Cyathophyllina Nicholson 1889 †, čeleď: Cyathophyllidae Dana 1846 † = Zaphrentidae Milne-Edwards & Haime, 1850 †, rod: Cyathophyllum Goldfuss 1826 †.
Níže je několik málo ukázek z velkého množství námi nalezených kusů solitérního rugózního korálu snad rodu Cyathophyllum sp., který byl na lokalitě Čelechovice na Hané zaznamenán. Mnoho nalezených jedinců je často ve špatném stavu, často v pouhých fragmentech, mnoho jich je zachováno doposud v hornině. Takto vypadlí jedinci jsou zcela jistě důsledkem zvětrávání horniny působením vody a zimy. Tento rod korálnatců byl na lokalitě popsán Kettnerovou (1932) pod názvem Leptoinophyllum, což je dnes spíše synonymum validního korálnatce Cyathophyllum. Kettnerová uvádí z lokality tři druhy - Leptoinophyllum multiseptatum Wedekind, Leptoinophyllum moravicum n. sp. a Leptoinophyllum smyčkai n. sp. Nutno však znovu podotknout, že její práce z roku 1932 doposud nebyla revidována. Rod Cyatophyllum Goldfuss 1826 † se vyznačuje zdánlivě chaotickou, převážně válcovitou formou růstu. Jedná se o středně velké, až větší rugózní korálnatce s poměrně plochým nálevkovitým kalichem. Korality jsou tvořeny nepravidelnými přírůstkovými valy. Je pravděpodobné, že i rod Cyatophyllum je dnes pouhým synonymen validního a respektovaného rodu Acanthophyllum.
.jpg)
Blíže neurčený korál (? Disphyllum sp.) - výška 70 mm, 2017.
 65 mm (Kopírovat).jpg)
Blíže neurčený korál - 65 mm, 2017.
MORAVOPHYLLUM
Nahloučené i solitérní korality, s velmi hojnými dlouhými a tenkými septy, dosahujícími tabularia bez proti sobě ležících kýlů. Z Čelechovic rozeznáváme dva druhy - Moravophyllum ptenophylloides n. sp. a Moravophyllum tenuiseptatum n. sp.
.jpg)
Blíže neurčený korál - 43 mm, 2017.
Blíže neurčený korál (? Disphyllum sp.) - 18 mm, 2020.
Blíže neurčení koráli (? Disphyllum sp.), 2020.
DISPHYLLUM = SCHLÜTERIA (syn.)
Faceloidní, s laterálními neboperiferními přírůstky. Septa slabě rozšířená, u některých forem kýlnatá. Disepimenta jsou tvořena řadami malých stejných plošek.
 (Kopírovat).jpg)
? Cyathophyllum sp. - velikost 41 mm (sag) na kterém je přichycen rugosní korál jiného rodu. Nejedná se však o příklad nějaké symbiózy, asociace vznikla náhodným uskupením při fosilizaci. Růžičkův lom, 2017.
Blíže neurčený korál - 54 mm, 2017.
CYLINDROPHYLLUM = SPINOPHYLLUM (syn.)
Utvářen podobně jako Disphyllum, jen septa jsou opatřena kýly ležícími proti sobě. Dna obvykle úplná. Z Čelechovic je uváděn druh Spinophyllum conicum n. sp. Jelikož je dnes rod Spinophyllum ale pouhým synonymem validního rodu Cylindrophyllum, tak nám není zřejmé, zdali má tento platný rod i druhové pojmenování.
Blíže neurčený korál - 60 mm, 2017.
Blíže neurčený korál - 65 mm, 2017.
PHACELLOPHYLLUM
Dendroidní nebo faceloidní, větve se mohou spojovat diseptimárním pletivem. Z Čelechovic je znám jediný zástupce tohoto rodu a to Phacellophyllum caespitosum (Goldf.).
Vlevo blíže neurčený korál v mateční hornině - 75 mm, vpravo 105 mm, 2017.
Blíže neurčený korál - 29 mm, 2019.
Jak je zřejmé, u nálezů větších jedinců (foto výše) je detailnější zachování často nedostatečné (není to ale pravidlem). Nahoře korálnatec v hornině - velikost 85 mm, dole 133 mm. Spodní pokroucený fragment většího jedince je lepen ze dvou kusů. Na místě nálezu byl vydobyt z většího kusu vypadlého kamene, přičemž značná část zůstala ještě v uvnitř. Kdo někdy něco sekal z čelechovického vápence,zcela jistě ví, že to není vůbec snadné, 2017.
? ZAPHRENTIS / ? HELIOPHYLLUM
Říše: Animalia Linnaeus 1758 - živočichové, kmen: Cnidaria Hatschek 1888 † - žahavci, třída: Anthozoa Ehrenberg 1834 † - korálnatci, podtřída: Rugosa Milne-Edwards and Haime 1850 † - koráli drsnatí (čtyřčetní), řád: Stauriida Verrill 1865 †, podřád: Cyathophyllina Nicholson 1889 †, čeleď: Zaphrentidae Milne-Edwards & Haime, 1850 †, rod: Zaphrenthis Rafinesque and Clifford 1820 †.
V současnosti známe čtyři devonské rody čeledi Zaphrentidae Milne-Edwards & Haime, 1850 †: Zaphrentis (Eifel), Heliophyllum (střední Ems a Givet), Aemulophyllum (střední Ems) a Cyatocylindrium (Eifel). Rod Zaphrentis Rafinesque and Clifford 1820 † je sice z lokality Čelechovice popsán jen okrajově a to jako sp. (speciosa), což znamená bez bližšího druhového určení, nálezy však neprošly modernější revizí (Remeš, 1907?). Rody Zaphrentis (nalezen v Čelechovicích), Cyatophyllum (nalezen v Čelechovicích) a Heliophyllum náleží příbuzným čeledím a to Zaphrentidae nebo Cyatophyllidae.
Uvádíme zde tyto rody, jako hypotetické zástupce, velmi běžných, globálně rozšířených drsnatých koralitů. Proč? Právě proto, že jsou tak běžní, až je s podivem, že nejsou odsud důvěryhodně popsáni. Je na místě podotknout, že tato skupina živočichů odsud neprošla 100 let žádnou vědeckou revizí a všichni se tak musejí spoléhat a opírat o zastaralé klasifikace. Troufáme si tvrdit, že 90% veškerých nálezů drsnatých korálů z Čelechovic, možná i více, není správně identifikována. Veškerá klasifikace se opírá o pár dobře zdokumentovaných jedinců, jejichž klasifikace se v 70. a 80. letech 20. století mírně oprášila, ale toť vše. Ruku na srdce, v celé České republice neexistuje jiné místo, kde by byli v takové míře koncentrováni zástupci podtřídy Rugosa, jako u Čelechovic na Hané. Podobná naleziště bychom nalezli až v polských Svatokřížských horách nebo v Německém pohoří Eifel. Na rozdíl od zmíněných lokalit, jak Polsko tak Německo, musíme opět smutně podotknout, že i v tomto směru za těmito zeměmi silně pokulháváme a přitom je lokalita Čelechovice na Hané tak silně proslulá a se svou zajímavou historií. V roce 1844 ji navštívila významná mezinárodní skupina tehdejších badatelů v čele s Joachimem Barrandem. V témže roce na těchto horninách poprvé prokázal německý vědec Heinrich Ernst Beyrich, který byl členem této výpravy existenci geologického stupně devon!
Blíže neurčený korál - 12 mm, 2017.
Blíže neurčený korál (? Digonophyllum sp.). Průměr 23 mm, výška 17 mm, 2017.
Drobný koralit, jehož průměr je 25 mm a výška 18 mm. Zajímavá je pravděpodobně náhodná asociace s deskatým korálem (podtřída Tabulata) druhu Thamnopora cf. cervicornis (Blainville, 1830) †. Růžičkův lom, 2017.
Další zajímavá nálezová asociace. V číšce rugosního koralitu uvízla drobná kolumnálie krinoida, 18 mm (sag), 2020.
Zde se uvniř čížky vytvořil drobný krystal kalcitu, 27 mm (sag), 2020.
Blíže neurčený korál (? Digonophyllum sp.) - 21 mm (sag), 2020.
Rod Zaphrentis Rafinesque and Clifford 1820 † patří k velmi typickým, globálně rozšířeným čtyřčetným rugózním korálům. Jejich nejčastější výskyt je omezen právě na devon a to ve stupních ems, eifel a givet. Čtyřčetní koráli jsou pojmenováni podle počtu drážek v kalichu, který je vždy násobkem čísla čtyři. Všichni čtyřčetní koráli vymřeli na konci paleozoika, tedy na konci permu, kdy proběhlo jedno z největších, neli největší vymírání organismů v historii země. Sice se tu a tam objevily solitérní nálezy z mladších období, např. z triasu a křídy, tyto nálezy jsou však velmi sporné a nepřesvědčivé.
Blíže neurčení koráli (? Digonophyllum sp.) - 2017.
Pěkná ukázka asociace několika korálů. Na tabulátním korálu rodu Favosites jsou přichyceni dva zástupci korálů drsnatých. Velikost nodule je 38 x 29 mm, 2020.
