Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013, velikost všech jedinců se pohybuje od 8 mm do 28 mm, oddělení - svrchní karbon - Mississippian/Serpukhovian, jesenický kulm, stupeň - spodní namur, hradecko-kyjovické souvrství, Bobrovníky - Kraví důl

    Mezi faunou na lokalitě Bobrovníky - Kraví důl jsou zdaleka nejhojnější mlži. Minimálně 70% patří zástupcům rodu Posidonia BRONN, 1828 a to především druhům P. moravica PAVELA, 2013 a P. radiata HIND, 1901. Tito mlži se vyskytují ve všech rozlišovaných fosiliferních polohách. Poměrně hojní jsou také zástupci rodu Palaeoneilo HALL & WHITFIELD, 1869. Další rody mlžů a goniatiti se vyskytují řídce. Hyoliti, loděnky a brachiopodi jsou poměrně vzácní. Jiné skupiny, jako například paprskoploutvé ryby, jsou velmi vzácné. Trilobiti nebyly dosud v odkryvu BOB-3 (chápej Bobrovníky 3, to je třetí fosiliferní lokalita v pořadí) nalezeni. Neurčitelná rostlinná drť je hojná v několika polohách. Určitelné zbytky jsou však poměrně řídké. Nám se na dané lokalitě podařilo nalézt vcelku obstojný otisk ježovky, který odtamtud také doposud popsán nebyl.
    Z Českého masívu jsou známy jen dva, paleontologicky bohatší povrchové výskyty namuru. Prvním je zde popsaná lokalita Bobrovníky - Kraví důl, kde jsou odkryty pravděpodobně nejmladší sedimenty jesenického kulmu (kyjovické vrstvy, bobrovnický horizont) a druhým pak mladší profil lokality Petřkovice - Landek, kde jsou odkryty sedimenty petřkovických vrstev ostravského souvrství. Paleontologicky bohatší je jednoznačně lokalita Bobrovníky - Kraví důl. Zejména množství a koncentrace nalezené makrofauny jsou nesrovnatelné.
Na první úvodní fotografii je jedinec o velikosti 12 mm.
(popis čerpán z textu M. Pavely - https://www.paleontology.cz
 
   Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013 - 12 mm.
 
   Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013 - 28 mm.
 
   Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013 - 28 mm.
 
   Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013
 
   Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013 - 6 mm.
 
    Do podtřídy Pteriomorphia BEURLEN, 1944 spadá rod Posidona BRONN, 1828. Ekvilaterární a inekvivalvní misky malých rozměrů (juvenilní stadia) až středních rozměrů. Pravé misky bývají obecně plošší a na anterio–ventrálním okraji lze pozorovat zbytky po bysálním zářezu. Zadní část misky je zakulacená. Skulptura misek je tvořena koncentrickými přírůstkovými žebry. Výrazné a ostré vrcholy misek někdy chybí.
 
   Posidonia sp. ind.
Zdroj:
  • Martin Kováček, Tomáš Lehotský, SPODNOKARBONŠTÍ MLŽI DRAHANSKÉ VRCHOVINY (KULMSKÁ FACIE) A JEJICH STRATIGRAFICKÝ VÝZNAM, Katedra geologie PřF UP