Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Mollusca Linnaeus , 1758 - měkkýši, třída: Cephalopoda Cuvier , 1797 - hlavonožci, podtřída: Ammonoidea Zittel , 1884 †, řád: Ammonitida Hyatt 1889 † - amoniti, nadčeleď: Perisphinctoidea †, čeleď: Perisphinctidae Steinmann, 1890 †, rod: Rod: Perisphinctes Waagen , 1869 †.
Ammonoidea se vyvinuli z loděnkovitých a jsou známi od sp. devonu do konce křídy. Jejich schránky jsou stočené, uzavřené víčkem (tzv. aptych) a septa jednoduše zvlněná až nápadně členitá; sifon je při okraji schránky. Skupina zahrnuje spodnodevonské klyménie (Clymenia), goniatity (Goniatites), známé z devonu a permu, ceratity (Ceratites) žijící v triasu a vlastní amonity (trias-křída) s nápadně členěnými švy. Mnozí zástupci amonoideí mají mimořádný stratigrafický význam.
 web.jpg)
Rod Perisphinctes Waagen , 1869 † má poměrně velké množství podřízených druhů. Schránky tohoto rodu byly nalezeny v jurských usazeninách Antarktidy, Argentiny, Kuby, Etiopie, Francie, Německa, Indie, Íránu, Itálie, Madagaskaru, Polska, Portugalska, Ruska, Saudské Arábie, Španělska, Švýcarska, Velká Británie, Jemenu, ale výskyt tohoto rodu je znám také z nálezů u nás. Jedná se o rudické vrstvy jurského období z Moravského krasu, kde patří spolu s amonitem Cardioceras, Peltoceras a Rursiceras k nejčastějším nálezům. Bohužel se zdá, že podobné nálezy již patří minulosti. Jednalo se zejména o Lom Hrubých u Olomučan, který zanikl kolem roku 1950. Sběr dobře zachovaných zkamenělin byl poměrně běžnou záležitostí a byly zde nalézány na dnešní dobu unikátní exempláře někdy i „obřích“ rozměrů. Jeden z největších amonitů nalezených v té době měří v průměru 50 cm.
 web.jpg)
Perisphinctes sp. - velikost 117 mm, Podłęże - Krakow.
Perisphinctes sp. - velikost 117 mm, Podłęże - Krakow.
Nálezy z polské lokality Podłęże u Krakowa mají lehce nazelenalý nádech.
