Lepidodendron veltheimi Sternberg, 1820 - výška 260 mm, vpravo předpokládaná rekonstrukce, halda Řepiště (Paskov), oddělení - svrchní karbon, Mississippian, stupeň - spodní namur

Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Lycopodiophyta Cronquist, Takht. & W.Zimm. - plavuně, třída: Lepidodendropsida†, čeleď: Lepidodendraceae H. Potonié, 1893 †, rod: Lepidodendron Sternberg, 1820†, druh: Lepidodendron veltheimii Sternberg, 1820 †.

 

    Rozšíření: Vymřelá prvohorní plavuňovitá rostlina. První rostliny této skupiny se objevily ve spodním devonu (snad v siluru), vrchol jejich rozvoje připadá na karbon (zhruba před 330 miliony lety) – tehdy dosahovaly rozměrů stromů. V permu došlo k jejich výraznému vymírání, do současnosti přežil jen nepatrný zlomek této dříve velmi bohaté skupiny a dnes se jedná jen o byliny (Isoëtaceae).

Ekologie: Rostly na bažinatých půdách, v močálech – vytvářely se z nich ložiska černého uhlí. 
    Výskyt: Spojené státy (West Virginia, Nevada, Rhode Island, Will County - Illinois), Velká Británie (Staffordshire, Skotsko), Nizozemsko, Polsko, Česká republika, Bulharsko.

    Popis: Lepidodendronní rostliny (Lepidodendrales) dosahovaly výšky 30–40 m, průměr kmene až 2 m. Kmeny byly obvykle dichotomicky (vidličnatě) větvené, koruny široké, listy byly na kmeni uspořádány spirálovitě, po jejich opadnutí zůstaly na kmeni jizvy ve tvaru pravidelného polštářku. Ty měly u rodu Lepidodendron na výšku protažený kosočtverečný tvar. Šištice vyrůstaly na konci větví.

    Celou velkou skupinu vymřelých stromovitých plavuní shrnujeme pod společný název Lepidodendrales. Jejich mohutný rozvoj a náhlý zánik spadá většinou do karbonského období. Hlavními zástupci této druhově bohaté skupiny jsou rody Lepidodendron, Sigillaria, Bothrodendron a Lepidophloios.

 

 Podřízené taxony: