Lyginopteris POTONIÉ, 1899 - vřetena listů jsou vidličnatě dělena ve dvě symetrická ramena, která nesou střídavě vějířky vyšších řádů. Hlavní nerozvětvená větev nese také postranní vějířky. Postranní lístky jsou hluboce rozeklány do jemných, okrouhlých až klínovitých úkrojků. Na silnějších vřetenech je výrazná síťovitá skulptura. Rod se vyskytuje v ostravském i karvinském souvrství a některé druhy jsou vůdčími zkamenělinami (L. hoeninghausii BRONGNIART, L. porubensis (TRAPL), L. larischii (STUR), L. fragilis (SCHLOTHEIM) a L. stangeri (STUR). Tento drobný nález pochází z odvalů Karvinských dolů (ČSM, ČSA?) z území, kde dnes leží tzv. Karvinské moře, což je rekultivovaný, zatopený odval plný slunících se karviňáků a poláků.
Velikost kamene 4 x 9 cm, halda Řepiště (Paskov).
Velikost kamene 5 x 8 cm, halda Řepiště (Paskov).
Velikost olistěné větvičky 8, 5 cm, halda Řepiště (Paskov).
V nadloží ostravského souvrství je souvrství karvinské, které dosahuje mocnosti až přes 1km. Jeho plošné rozšíření je však menší, neboť tvoří jen denudační zbytky v karvinské, frenštátské a jablunkovské části pánve. Původní rozšíření bylo mnohem větší, jak lze soudit i podle nálezů valounů v křídových a paleogenních vrstvách Vnějších Karpat. Floristické nálezy svědčí o staří středního a svrchního namuru, v nejvyšších částech i spodního westphalu. Na rozdíl od ostravského souvrství chybějí v karvinském souvrství mořské polohy, takže jde o kontinentální (sladkovodní) uhlonosnou molasu. Flóra karvinského souvrství patří uhltovorným společenstvům a vedle běžných složek se již od sloje Prokop vyznačuje četnými sigiláriemi i vůdčími druhy kapradinovitých rostlin- mezi nimi je ve svrchní části sušských vrstev právě i Lyginopteris hoeninghausii, typická kapraďosemenná rostlina pro westphal.
