lilijice - blíže neidentifikované kolumnálie - výška plurikolumnálie na úvodní fotografii 27 mm, největší průměr 13 mm, 2020, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet

    Na lokalitě Růžičkův lom jsou poměrně časté nálezy kolumnálií a plurikolumnálií krinoidů nejrůznějších rodů. Vzhledem k zastaralé a obtížně dostupné identifikaci zdejšího krinoidového společenstva tak zůstává mnoho nálezů neidentifikovaných. Na úvodní fotografii je jeden takový blíže neidentifikovaný krinoid, výška plurikolumnálie je 27 mm, největší průměr kolumnálie 13 mm, 2020. Na fotografii níže je další takový nález plurikolumnálie, ovšem jiného, přesto neidentifikovaného druhu. Výška nalezené plurikolumnálie je 14 mm, průměr kolumnálie je 7 mm, Růžičkův lom, 2020.

    Na fotografiích níže je velmi zajímavý nález plurikolumnálie z Růžičkova lomu. Je uvízlá v mateční hornině, mírně rozplavená a na délku měří 42 mm (sag). Nepředstavuje jednoduchý, primitivní sloupec, ale naopak sloupec, ve kterém jsou velmi zřetelně a výrazně odlišeny nodály a internodály (ty jsou zde tři). Takový nález určitě nepatří ke zcela běžným. Jako nejpravděpodobnější se jeví příbuznost s rodem Goniostathmus Moore and Jeffords, 1968 †. Toho na lokalitě poprvé identifikoval a popsal Ureš et al. (1999). Jejich popis vychází ale z nálezů izolovaných kolumnálií, tedy, že pravděpodobně celou část sloupce nenalezli. Pokud by se jednalo o tento rod, pak je to první takový nález svého druhu z Růžičkova lomu. Jak takový stonek vypadal můžete vidět zde. Zde se jedná však o druh Goniostathmus annexus Moore and Jeffords, 1968 z devonu USA, který by měl být tomu čelechovickému jen vzdáleně podobný.

    Jako další adept na možnou identifikaci by mohl být druh Actinocrinites sp. nebo i Cupressocrinites crassus Goldf., var. celechovicensis Remeš †. Bohužel nám není známa vizuální podoba kolumnálií těchto druhů z Čelechovic, asi bychom jinak byli chytřejší. Pod rod Actinocrinites spadají druhy, které mají výrazně odděleny nodály o internodálů. Podobně to má Cupressocrinites crassus, tomu se střídají vždy jedna nodální kolumnálie s jednou internodální (viz. obrázek úplně dole, což je holotyp Cupressocrinites crassus podle idealizované litografie Goldfusse, 1831). Otázkou ovšem je, nakolik je ta variace celechovicensis od Remeše věrná původnímu holotypu.

   Cupressocninites crassus Goldfuss, 1831 - holotyp.