Problematický nález ichnofosilního otisku z hradecko-kyjovického souvrství spodního namuru, který řadíme na pomezí spodního a svrchního karbonu (viz obr. zcela dole). Ichnostopa nese jisté, pro mnohé paleontology však stále problematické znaky. Dle našeho úsudku jde pravděpodobně o dosud nepopsaný, tedy alespoň lokálně nový (endemický) druh ježovky třídy Echinoidea Leske, 1778, který byl v tomto nálezu na lokalitě Kraví důl zaznamenán vůbec poprvé. Nálezy ježovek karbonského stupně namur jsou známy například z Belgie, u nás jsou však z tohoto období velmi vzácné. Velikost nalezeného jedince je 33 mm. V jejím středu je rozpoznatelný ústní otvor, jež byl na spodní straně ježovky. Je patrná také výrazná pětičetná souměrnost těla ostnokožce. Dle našeho odhadu jde o velmi ojedinělý nález, jež je znám pouze z tohoto jediného exempláře. Samotné nálezy těl ježovek, potažmo ostnů nejsou přitom ničím výjimečné (nálezy se dají počítat na tuny) a to i velmi dobře zachovalé jako 3D otisky a výtečně prokreslené. Pocházejí však převážně z mladšího oddobí druhohor a třetihor. Jdeme li však více do minulosti, tak nálezy ježovek patří spíše k těm neobvyklejším nálezům, kdy se každý nález velmi cení. Ježovky známe od ordoviku, ale až po trias (druhohory) patřily k méně hojným ostnokožcům. Z období křídy, potažmo jury patří spolu s amonity k nejběžněji nalézaným zkamenělinám. Vzledem k charakteristickému zachování a celkovému vizuálnímu stavu otisku se, jak již bylo zmíněno v úvodu popisu, s velkou pravděpodobností jedná o tzv. Cubichnia (Seilacher 1953), což je ichnofosílie představující stopu po "odpočinku" nějakého živočicha nebo spíše živočicha v klidovém, neaktivním stadiu. Konkrétně je název odvozen ze dvou latinských slov: Cubile = odpočivadlo a Ichnion = dráha, stopa. Přesto i takový doklad o přítomnosti ježovek v období spodního namuru okolí Ostravy (hradecko-kyjovického souvrství) znamená velmi významný nález, i když u mnohých vzbuzuje naprosto pochopitelnou nedůvěru. Pakliže by se přítomnost ježovek potvrdila buďto nálezem jedinné ježovky z daného souvrství nebo alespoň nálezy více ichnostop, což by pro potvrzení výskytu těchto echinoideí z vědeckého pohledu postačovalo, znamenalo by to pouze to, že náš logický předpoklad výskytu těchto ostnokožců v přímořském pobřeží hradecko-kyjovických vrstev by byl potvrzen. Kromě suchozemských naplavenin rostlin, byly na této lokalitě zaznamenány tyto kmeny, třídy, podtřídy a řády vpodstatě výhradně mořských živočichů - Annelida - kroužkovci, Bivalvia - mlži, Brachiopoda - ramenonožci, Gastropoda - plži, Goniatitida - goniatiti, Hyolitha - hyoliti, Chordata - strunatci, Nautiloidea - loděnkovití a Trilobita - trilobiti. Jedinou dosud zaznamenanou ichnostopou z lokality Bobrovníky - Kraví důl je dle našich informací Diplocraterion parallelum Torell, 1870. Diplocraterion je ichnočeleď, tvarově opisující písmeno U, u kterých byly zaznamenány vertikální lamely mezi oběmi rameny U.
Jádro ignofosílie před preparací.
Pozitiv ichnofosílie před preparací.
Pakliže bychom chtěli určit druh, pokud se ovšem jedná o Echinoidea, musel by se objevit alespoň jeden nález ježovky z hradecko-kyjovického souvrství. Ten však podle všeho doposud schází. I kdyby jej však někdo nalezl, velmi pravděpodobně by se jednalo o nový druh ježovky a nebylo by jisté, že by tuto stopu (Cubichnii) zanechal stejný druh ježovky, takže je vlastně neurčitelná, proto ta koncovka sp. ind., tedy species indeterminabilis (neurčitelný druh). Přesto vše se jeden význačný rod ježovek, který je formálně velmi podobný této ichno stopě, v karbonu nachází. Jeho nálezy jsou globálně velmi vzácné. Jedná se o rod Palaechinus M'Coy 1844 = Palaeechinus Lovén 1874. Tento rod měl kulatou schránku, na spodní straně s kruhovitým ústním otvorem, kterému na protilehlé straně odpovídal i kruhovitý anální otvor. Tyto stopy jsou patrny i na této ichnofosílii. Ichnostopy je pro absenci detailů problematické určit i tam kde je masovější výskyt nějakého rodu živočicha, natož tam, kde jeho výskyt dosud nebyl zaznamenán. Co se týče otisků ichnofosílií, tak tam fungují poněkud opačné principy, než u klasických fosílií. Jetliže u klasické fosílie duté lůžko po živočichovi nazýváme negativním otiskem (negativ), tak u ichnofosílie je toto právě pozitivní otisk. Vydutý "polštářek" zase nazýváme jádrem.
Palaechinus - rekonstrukce.
Stratigrafie svrchního karbonu (Kalvoda, 1998, upraveno podle Peška et al. 2001)
