DEVON - DEVONIAN (Morava a Slezsko)
V Moravsko-slezské oblasti se faciálně vyčleňuje drahanský vývoj - hlubokovodní sedimentace, pelagická fauna = život v otevřených vodách, přechodný vývoj - stínavsko-chabičovské souvrství (eifel), josefovské a lažánecké vápence (givet), vilémovické vápence (frasn), ponikevské souvrství (famen) a vývoj Moravského krasu. Na povrch vychází ve dvou hlavních oblastech: Moravský kras, hranický devon. Devonská sedimentace začíná usazením tzv. bazálních klastik (hematitem zbarvené slepence a pískovce). V jejich nadloží sedimentovaly na Moravě především vápence. Původní rozsah devonské sedimentace lze těžko odhadnout. V současnosti jsou devonské horniny většinou překryty mladšími karbonskými sedimenty. Devonský sled hornin je postižen variskou orogenezí a provrásněn. Devonské vápence se využívají jako základní surovina pro výrobu vápna a cementu. V minulosti byly devonské vápence používány také jako stavební a dekorační kámen. V současné době se pro tyto účely již netěží.
Zkameněliny moravských trilobitů pocházejí především z nejmladších částí devonu a z následujícího karbonu. Vhodně tak navazují na české nálezy z oblasti Barrandienu, které jsou starší. Zatímco Barrandien končí ve středním devonu, Morava začíná devonem svrchním. Historie trilobitů z Moravy sahá do roku 1839, kdy generál Keck von Keck podal zprávu o zkamenělinách z čelechovických lomů. O osm let později, roku 1847, pak tuto lokalitu poctili svou návštěvou věhlasní paleontologové Barrande, Murchison a Keyserling. Zasluhuje si proto velkou pozornost. První práce o nalezených trilobitech pochází od Zimmermana z roku 1892, kdy publikoval jejich výčet v Trilobiten aus dem Devonkalk des Rittberg bei Czelechovitz. Poznávání moravských trilobitů bylo však velmi pomalé a jen sporadické. Až na pár výjimek jsou totiž velmi drobní, a proto byli dlouho přehlíženi. Až práce profesora Iva Chlupáče vedla k jejich částečnému systematickému zpracování. Za deset let svých výzkumů (1956–1966) popsal pan profesor celkem 46 druhů, z toho 24 nových. V posledních několika letech se podařilo objevit řadu výjimečných lokalit, například v okolí Mokré–Horákova, Březiny, Křtin a dalších.
V oblasti Moravy a Slezska byli mj. učiněny tyto nálezy - největší devonský trilobit z České republiky – zástupce druhu Digonus comes popsaného ze silně tlakově a teplotně zdeformovaných křemenců Suchého vrchu v Jeseníkách. Naši geologicky nejmladší trilobiti z Ostravska a jesenického kulmu. Jeden z nejbizarnějších trnitých trilobitů z ČR – Ancyropyge sola z Čelechovic na Hané a v neposlední řadě celá společenstva slepých druhů, např. z Chabičova.
- Silesikum - vrbenské vrstvy - kvarcity, fylity, metabazity, Fe-rudy typu Lahn-Dill, vápence, vápnité fylity a droby, rejvízské vrstvy s hojnějšími metabazity.
- Drahanská oblast - zastoupeny jsou všechny typy vývoje, v okolí Kladek (drahanský vývoj) patří pragu drakovské kvarcity na bázi s klastiky, zlíchov-eifel - stínavsko-chabičovské vrstvy s vulkanickým komplexem (pyroklastika, tufity), givet - jesenické vápence, famen - ponikevské souvrství s pelity, prachovci, přechodný vývoj je znám u Němčic a v konicko-mladečském devonu (chybí projevy vulkanismu), vývoj Moravského krasu je znám u Boskovic a Šebetova.
- Devon u Stínavy - sedimentace pokračuje od siluru do eifelu, zastoupeny jsou kvarcity, břidlice, droby.
- Hranický devon (kra Maleníku) - biohermy spodního frasnu, flyšové facie.
- Šternbersko-hornobenešovský pruh (drahanský vývoj) - četný vulkanismus s Fe-rudami typu Lahn-Dill středního devonu, čabovské břidlice (eifel-givet), křemičité břidlice (radiolarity) - famen až spodní karbon.
- Moravský kras - po bazálních klastikách, které sedimentují od eifelu do givetu (slepence, pískovce, arkózy - Babí lom u Lelekovic, Červený kopec u Brna), následuje macošské souvrství s josefovskými (stringocefalovými) a lažáneckými (amfiporovými) vápenci givetu, vilémovickými (korálovými) vápenci frasnu a líšeňské souvrství s křtinskými hlíznatými vápenci (frasn-famen) a hádsko-říčskými organodetritickými vápenci s vložkami vápnitých břidlic (famen-spodní karbon).
Zdroj: www.prirodovedci.cz (autor Š. Rak), https://cs.wikipedia.org
Devon - Morava a Slezsko
brachiopod Athyris cingulata Ficner & Havlíček 1978 - velikost 9 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
brachiopod Athyris mollizonata (Ficner & Havlíček, 1978) - velikost 14 mm (sag), Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet (cca. 385 mil.let)
brachiopod Beckmannia pentagona pentagona (Kayser 1871) - velikost 10 mm (sag), Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet (cca. 385 mil.let)
brachiopod Cyrtina amplectans (Ficner & Havlíček, 1978) - velikost 9 x 17 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
brachiopod Devonogypa spinulosa (Havlíček, 1951) - velikost 15 mm (sag), Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet (cca. 385 mil.let)
brachiopod Dicamara sp. - velikost 23 mm (sag), Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet (cca. 385 mil.let)
brachiopod Prodavidsonia vicina sp.n. - velikost otisku 10 x 18 mm, Chabičov - stínavsko-chabičovské souvrství, dalej (svrchní ems) - spodní devon
brachiopod Schizophoria schnuri schnuri (Struve, 1965) - velikost 13 x 16 mm, , Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
brachiopod Spinatrypa aspera meridiana Copper, 1966 - velikost 13 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
brachiopod Spinatrypina (Spinatrypina) soetenica (Struve, 1964) - velikost 10 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
Clymenia sp. n. - největší průměr 30 mm, Chabičov - stínavsko-chabičovské souvrství, st. eifel - střední devon
Deskatí koráli (Tabulata) - Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
Dohmiella moravica (Smyčka, 1895) - 6 mm (sag), Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
Drsnatí korálnatci (Rugosa) - Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
Illaenula illaenoides (Šnajdr, 1977) - velikost 50 mm, Chabičov - stínavsko-chabičovské souvrství, dalej (svrchní ems) - spodní devon
lilijice - blíže neidentifikované kolumnálie - výška plurikolumnálie na úvodní fotografii 27 mm, největší průměr 13 mm, 2020, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
lilijice - Crinoidea sp. ind. - velikost stvolu 60 mm, Chabičov - stínavsko-chabičovské souvrství, st. eifel - střední devon
lilijice - Cyathocrinites rugosus Miller, 1821 - průměr 9 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
lilijice - Cyathocrinus (?) ellipticus Phillips, 1841 - největší průměr 5 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
lilijice - Fleckenbergocrinus moravicus sp. n. (Ureš, Le Menn, Hladil, 1999) - průměr 5 mm, Čelechovice na Hané, macošské souvrství, střední devon - givet
Kontakt
fosil alma 2
Novinky
Informace pro návštěvníky
01.07.2015 12:08Webová prezentace byla spuštěna
01.07.2015 12:07Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.